Ráno odjíždím po Route de La Traversée s cílem navštívit největší vodopády na ostrově,které se nazývají Chutes du Carbet.Za Petit-Bourgem se vydávám po dálnici směr Basse-Terre.Zajíždím se podívat na věhlasnou Allée Dumanoir,což je alej velkých stoletých palem.Kdysi tu vedla hlavní silnice do Basse Terre,ale dnes o kousek dál je nově postavená rychlostní komunikace.Zajíždím se podívat i k moři,ale v tomto místě nejsou pláže,pouze mangrovové porosty.Podle mapy by se někde odsud mělo vyjíždět k vodopádům.Jedu tedy podle mapy asi osm kilometrú,až dojedu na konec komunikace s malým parkovištěm.odsud je to ale dle cedule k vodopádům asi 5 kilometrů a není zde ani žádné auto.To znamená že jsem se netrefil správně.Vracím se tedy zpět k pobřeží a napodruhé nacházím tu správnou cestu.U návštěvnického centra je velké parkoviště s množstvím aut a jednou Karosou.U vstupu,kde se platí 1 Euro, se mě strážkyně parku ptá,zda půjdu na oba vodopády.Odpovídám,že ano.A ona,zda mám s sebou dostatek vody.Protože dnes je opět hrozná vlhkost,tak jsem vše vypil již cestou sem.A bez vedy mě dál nepustí.Nakonec ale strážkyně někde sežene petku a někde ji i vodou natočí.Po návratu z cesty jsem jí moc děkoval,protože bez vody bych byl opravdu vyřízený.
K prvnímu vodopádu vysokému 110 metrů je to pouze 20 minut,většina turistů se pak vrací na parkoviště.Dál pak pokračují jen ti nejodvážnější.Cesta trvá asi jeden a půl hodiny,jde se krásným deštným pralesem převážně do prudkého kopce,pot ze mě teče doslova proudem.Občas to i nepěkně klouže,místy je třeba i lézt po čtyřech.Cesta ovšem stála za to.Pohled na 115 metrů vysoký vodopád je opravdu impozantní.Dám si svačinu,udělám foto a vracím se zpět.Z kopce to klouže,dvakrát jsem dokonce upadnul.
Cestou zpět se stavím v Trois-Riviers,abych zjistil,kdy jezdí trajekty na Les-Saintes.